Když město zahalí tma a skoro všichni usnou sladkým spánkem... Měla bych taky spát. Na nebi svítily nádherné hvězdy a já seděla na tribunách sporotvního stadionu našeho města a dívala se na ně, přemýšlela... vracela se ke vzpomínkám, přehodnocovala názory, toužila pár věcí udělat jinak. To místo pro mě má takový význam. Tři muži, jeden osudový ( kéž by ) Napadlo vás někdy, jak krásné je slovo kdyby? Kdybych udělala to jinak, kdybych tenkrát taky řekla miluju Tě, kdybych tenkrát šla na místo, kde by mi byla díky jednomu pohledu odhalena pravda.. Kdybych tolik nemilovala, tolik neodpoustěla? Kdybych věděla, jak velkou lásku a štěstí jsem si nechala utéct pod prsty. Jak jsem ji vlastně sama zahodila. Nepomáhá o tom mluvit, tak snad pomůže vypsat se. Možná, netuším. Byly to strašně pěkné jen tak tam sedět, v tichu se svými myšlenkami. O půl jedné ráno, ano, uznávám, to není nejvhodnější doba k procházkám a sezení. Ale já jsem to tak hrozně moc chtěla udělat... Chtěla jsem se posadit, pozorovat hvězdy a snít. Snít a používat slovo kdyby. Přemýšlet o našich prvních procházkách, kdy jsem netušila jak to vše mezi námi nakonec dopadne, o úplně první schůzce, kterou jsme měli. Jak se objevil z čista jasna a dokázal vnést úsměv do chvil, co se zdály beznadějné. Jak to dodneška vlastně dělá. Přála bych si teď, abych mohla být jako on, taky mu vnášet úsměv do smutných chvilek... Lidé často bez ohledu na pravdu vidí to co chtějí vidět. Někteřé z nic možná udělají pak krork zpátky a zjistí, že po celou dobu hledají to co opustili. A někteří to mají celou dobu před očima. Jenže to bych nebyla já aby to bylo krásné a jednoduché. Proč to vždycky tak hrozně zkomplikuju? Proč zjistíte tak pozdě, že jestli na světě existuje člověk co vás opravdu zná je On? A že jestli někoho opravdu milujete je to ON? Že on zná vaše oblíbené scény seriálu a milovanou představitelku hlavní role, on ví, jak nervíte po matice, chemii, fyzice a biologii ( a občas i češtině ) zná vaše názory na svět, víru, život, vaše touhy, sny a přání. A nemyslí si, že jste cvok ( no možná myslí, ale nedává vám to zase tak moc najevo :-D ) ... K minulosti se nemá prý vracet. Ale víte co? Dělejte to co chcete ! :) život je krátký na to, aby jsme nedělali to, co cheme, zakazovali si něco po čem ale toužíme. Užívat si každou chvilku a minutu. I když se mi teď po něm moc stýská, nebudu smutná ( ne moc ). Raději budu šťastná za všechny ty krásné chvíle sním.
Víte, ať je vám sebehůř někdy...nepodlehněte tomu!! Snětě o své zářivé budoucnost, která bude skvělá, o tom, jaké štěstí už máte. A uvidíte, že vám pak zase bude dobře. Nepropadat chmurům. A když ano, jen na chvilku a pak být zase vděční za všechno dobré ! :)
posílám Vám víru ve splněné vašich snů :-* with love, S.
